Ostrava-Hrabůvka

MARTIN BEDNÁŘ

starosta městského obvodu Ostrava-Jih

Vznik obce Hrabůvky souvisí patrně s pozdější fází kolonizace na přelomu 13. a 14. století. První písemná zmínka pochází z r. 1392, kdy olomoucký biskup Mikuláš potvrdil Elišce, manželce biskupského maršálka Jošta z Volfsberku, věno 150 hřiven ročně. V listině je obec nazývaná jako Nová Hrabová. Jméno bylo přeneseno ze sousední obce Hrabová a jde o slovanský výraz odvozený od obecného jména habr (hrab). Od svého založení až do zrušení poddanství v r. 1848 byla součástí biskupského léna Paskov. Obyvatelé se zabývali výlučně zemědělstvím. V r. 1516 zde bylo 16 usedlých, v r. 1771 žilo v obci 160 obyvatel. V té době bylo v Hrabůvce 19 poddanských rybníků (nejznámější Mazurovec, Hranečník). Rozsáhlé rybníkářství symbolizovala obecní pečeť se třemi nad sebou doprava plujícími rybami. Založení Vítkovických železáren a rozvoj průmyslu ovlivnilo další vývoj obce, v níž se trvale usídlilo velké množství přistěhovalců, kteří svým počtem několikanásobně převýšili starousedlíky. Mezi lety 1880–1921 stoupl počet obyvatel z původních 796 na 3005. Kromě několika živností vznikla v Hrabůvce v r. 1892 továrna na drátěná a konopná lana A. Deichsela, později cihelna A. Müllera, strojírna a slévárna P. Kroči a továrna na nakládání zelí J. Klegy. Hrabůvka byla přifařena a přiškolena nejprve k Paskovu a od r. 1780 k Hrabové. Obecná škola byla v Hrabůvce otevřena v r. 1873, vlastní duchovní správu měla obec od r. 1910, kdy byl postaven nový kostel Růžencové P. Marie.