Ostrava-Moravská Ostrava

PETR VESELKA

starosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz

Moravskou Ostravu a Přívoz dlouhá léta dělila vzdálenost, kterou romanticky provázely rybníky, zdroj obživy do začátku 19. století. S příchodem železnice však tato vzdálenost vymizela, rozvoj Přívozu a Moravské Ostravy učinil ze vzdálených sousedů sousedy blízké. A tak se v roce 1924 železniční stanice v Přívoze stala branou do nového, dynamicky rozvíjejícího se města, které nikoli silou, ale společným rozvojem a spoluprací sjednotilo své hranice. Města, které v turbulentním meziválečném evropském období získalo statut města svobody, města, které ve své historii nejedné duši poskytlo útočiště, práci a lepší budoucnost generacím příštím. Dnes můžou ulice nejen Moravské Ostravy a Přívozu vyprávět 100 let historie města v duchu latinského rčení „cum cecidero, surgam“ aneb když upadnu, vstanu. Nezbývá než Ostravě do příštích 100 let popřát, nechť ji tato síla nadále provází.

Moravská Ostrava

První zmínka o Moravské Ostravě se datuje do roku 1267, kdy se o ní ve své závěti zmiňuje olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku. Až do poloviny 19. století patřila Moravská Ostrava coby biskupské město do správy olomouckého biskupství. Nejstarší listinou uchovávanou v Archivu města Ostravy je privilegium vydané Karlem IV. dne 17. května 1362 v Opavě, kterým Ostravě povoluje konání výročního trhu. Díky této výsadě se stala Ostrava ve 14. století důležitou zastávkou na obchodní cestě středověkých kupců a trhovců. V roce 1437 byla Moravská Ostrava začleněna do hukvaldského panství, kde setrvala až do roku 1848.

Nově budované město se stalo střediskem pro vesnice v okolí. Jeho centrem se stalo náměstí (dnes nazvané Masarykovo náměstí) se starou radnicí, o níž se dochovala první zmínka v historických zdrojích z roku 1539. Původně slovanský ráz města se postupně mění s příchodem německých obyvatel, na konci 15. století se v pramenech pro město na levém břehu Ostravice objevuje název Německá Ostrava. O Moravské Ostravě se hovoří od roku 1668.      

Podoba Moravské Ostravy v polovině 19. století ještě nikterak nevybočovala z řady ostatních měst severní Moravy. Až na přelomu 19. a 20. století proběhla proměna Moravské Ostravy v moderní metropoli. S průmyslových rozmachem přicházeli do Moravské Ostravy další obyvatelé, jejich počet se během 2. poloviny 19. století zvýšil sedmnáctinásobně na více než 19 tisíc obyvatel v roce 1900.

Stavební produkce města vzkvétala a přijetím stavebního řádu v roce 1894 došlo k ustálenému urbanistickému plánování. Na Ostravsku, a především pak v Moravské Ostravě a Přívoze, představoval v tomto ohledu důležitou roli zejména významný vídeňský architekt a urbanista Camillo Sitte. Vznikala řada významných staveb jak pro veřejný, tak soukromý sektor.

Již v polovině 19. století se stala Moravská Ostrava sídlem soudního a v roce 1900 také politického okresu, který byl tvořen Moravskou Ostravou a dalšími 13 moravskými obcemi. Díky koncentraci průmyslu i nárůstu počtu obyvatel tak Moravská Ostrava odsouvala do pozadí do té doby významná správní centra jako např. Český Těšín, nebo dokonce historické centrum Slezska Opavu.

Pro další rozmach bylo zřejmé, že do té doby roztříštěné obecní samosprávy bude nutné spojit v jeden administrativní celek. Myšlenky na spojení tehdejší Moravské Ostravy s okolními obcemi se objevovaly již od počátku 20. století. Po vzniku samostatného Československa nabyly představy o podobě nově vzniklého města konkrétnější podobu. Bylo ovšem těžké najít potřebnou shodu. Návrhy se dost různily, některé z nich byly co do počtu spojených obcí velmi ambiciózní a zahrnovaly také některé slezské obce, jiné preferovaly sloučení užší skupiny obcí. Nakonec zvítězila užší varianta, tj. spojení sedmi moravských obcí v jedno město. Dne 1. ledna 1924 se spojily Moravská Ostrava, Vítkovice, Přívoz, Mariánské Hory, Zábřeh nad Odrou, Hrabůvka a Nová Ves v jednu obec pod oficiálním názvem Moravská Ostrava. Nové město – tzv. Velká Ostrava – mělo takřka 114 tisíc obyvatel. Jeho správou byl ve funkci vládního komisaře pověřen Jan Prokeš, který se za vytvoření Velké Ostravy dlouhodobě zasazoval a po volbách v roce 1925 se stal jejím prvním starostou.