Ostrava-Přívoz

PETR VESELKA

starosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz

Moravskou Ostravu a Přívoz dlouhá léta dělila vzdálenost, kterou romanticky provázely rybníky, zdroj obživy do začátku 19. století. S příchodem železnice však tato vzdálenost vymizela, rozvoj Přívozu a Moravské Ostravy učinil ze vzdálených sousedů sousedy blízké. A tak se v roce 1924 železniční stanice v Přívoze stala branou do nového, dynamicky rozvíjejícího se města, které nikoli silou, ale společným rozvojem a spoluprací sjednotilo své hranice. Města, které v turbulentním meziválečném evropském období získalo statut města svobody, města, které ve své historii nejedné duši poskytlo útočiště, práci a lepší budoucnost generacím příštím. Dnes můžou ulice nejen Moravské Ostravy a Přívozu vyprávět 100 let historie města v duchu latinského rčení „cum cecidero, surgam“ aneb když upadnu, vstanu. Nezbývá než Ostravě do příštích 100 let popřát, nechť ji tato síla nadále provází.

Přívoz

Počátky Přívozu lze díky první písemné zmínce datovat do začátku 14. století. Tehdejší ves se poprvé uvádí v souvislost s rokem 1377, která ji charakterizuje jako léno olomouckých biskupů. Přívoz, jehož název je odvozen od slova převoz neboli přívoz, jelikož v těchto místech převozník převážel povozy a pěší, leží na bývalé obchodní stezce vedoucí z Opavy do Těšína. Později se prosadilo přejmenování osady na německy znějící Oderfurt, nicméně o dvacet let později se toto pojmenování zrušilo a přešlo se opět k tomu původnímu.

Významnou událostí a přelomem v dějinách obce byl příjezd prvního vlaku Severní dráhy císaře Ferdinanda na nově vybudované nádraží roku 1847, přičemž železniční stanice v Přívoze se stala branou do nového, dynamicky rozvíjejícího se města. Přívoz totiž příhodně ležel na trati z Lipníku do Bohumína tvořící úsek mezinárodní trati Vídeň–Krakov a tato malá osada se tak stala součástí této důležité trati. Posléze ke konci 19. století se na nádraží napojovala také nová železniční trať vedoucí z Ostravy do Frýdlantu nad Ostravicí, díky čemuž vzrostl význam nádraží a Přívoz byl tak považován za největší nádraží Severní dráhy císaře Ferdinanda. Nedílnou součást tehdejší přívozské železniční stanice tvořila i opravna lokomotiv a vagónů.

Tímto byl položen jeden z předpokladů pro dynamický rozvoj tvořící se ostravské průmyslové aglomerace a způsobil přeměnu malé zemědělské vsi v industriální město. Rozsáhlý a prudký rozvoj průmyslu a s ním spojený příliv finančního kapitálu následně umožnil přestavbu celé Moravské Ostravy a Přívozu a projevil se také na původně zemědělském charakteru obce. Zatímco v polovině 19. století zde žilo 424 obyvatel, za necelé půlstoletí činilo toto číslo téměř 11 tisíc lidí, tedy dvacetisedminásobný počet.

Na přelomu 19. a 20. století procházela Moravská Ostrava spolu s Přívozem kontinuální proměnou v moderní metropoli. Statut Přívozu byl povýšen na město a zdejší stavební produkce vzkvétala. Přijetím stavebního řádu v roce 1894 došlo navíc k ustálenému urbanistickému plánování. Na Ostravsku, a především pak v Moravské Ostravě a Přívoze, představoval v tomto ohledu důležitou roli zejména významný vídeňský architekt a urbanista Camillo Sitte.

Sitte výrazně ovlivnil českou architekturu nejen svými architektonickými projekty, ale rovněž i řadou vypracovaných regulačních plánů. Sitte výrazně a systematicky modernizoval obce a vtiskl jim podobu, jež přetrvala dodnes. Regulační plány navrhoval podle svých klasických zásad, které shrnul ve stěžejní publikaci nazvané Stavba měst podle uměleckých zásad. Především zásluhou Camilla Sitteho byly položeny základy moderního urbanismu uplatňující se až do současnosti.

V roce 1894 vypracoval Camillo Sitte na základě požadavku obce regulační plán nového centra Přívozu naplňující své vize založené na studiu historie i sociální problematiky. Sitte koncepci zástavby rozčlenil do nepravidelných bloků ve tvaru kosočtverce s podélnou osou v podobě Nádražní ulice spolu s turbínovitě zalomenými ulicemi. Jako ústřední centrum koncipoval obdélné náměstí s dominantou novogotického kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, jejž nejen navrhl, ale podílel se rovněž na jeho malířské výzdobě. Domy byly následně postaveny v uzavřených blocích kolem komunikace Nádražní ulice vedoucí k tehdejší Severní dráze Ferdinandově.

Samotný Sitte je autorem také přilehlé fary a bývalé přívozské radnice (dnes Archiv města Ostravy) postavené v neobarokním stylu. Podle přívozského regulačního plánu byla realizována rozsáhlá přilehlá bytová výstavba v historizujícím stylu od dalších zvučných jmen architektů, jako např. Felix Neumann či Hans Ulrich.