Knihovna města Ostravy – KMO
Historie knihovnictví a Knihovny města Ostravy
Za nejstarší český čtenářský spolek je na základě dochovaných pramenů označována Občanská beseda v Moravské Ostravě, vzniklá již v roce 1862; starobělská farní čtenářská Beseda sloužila od roku 1867; v roce 1870 byla pak založena Čtenářská beseda ve Františkově Údolí; další významný ostravský spolek Hornicko-čtenářský spolek Salm v tehdy Polské Ostravě vznikl roku 1871. K nejvýznamnějším patřila od roku 1898 spolková Veřejná knihovna a čítárna pro Moravskou Ostravu, která měla přes pět tisíc svazků knih a byla doplňována novými knihami z naší i světové produkce, v roce 1904 vydala seznam knih svého fondu. V roce 1899 byl v Polské Ostravě ustaven spolek Veřejná knihovna lidová pro Polskou Ostravu, který v roce 1918 vydal tištěný Seznam knih Veřejné lidové knihovny v Polské Ostravě v rozsahu téměř stovky stran a zveřejnil tak fond knihovny. Pro zdejší menšiny vznikly také knihovny německé, polské a židovské.
20.–30. léta 20. století
Na základě Zákona o veřejných knihovnách obecních číslo 430/1919 Sb. ze dne 22. července 1919 ostravští zastupitelé nechali vzniknout v letech 1921–1923 knihovny, které tvoří dnešní jádro KMO. V letech 1919–1921 probíhala jednání se spolky, jejichž knihovny by mohly být základem nově vznikajících veřejných obecních knihoven. Obec Moravská Ostrava dala knihovně k dispozici místnosti německé obecné a občanské školy chlapecké v Hasnerově ulici č. 8 (dnešní Purkyňova ulice), které byly vyhrazeny jak knihovně české, tak německé. Zde knihovna 19. 2. 1921 zahájila svou činnost. Po vzniku Velké Ostravy od roku 1924 přibyly moravské obce s knihovnami: Hrabůvka – zahájena činnost 16. 1. 1921, Vítkovice – zahájena činnost 18. 2. 1921, Moravská Ostrava – zahájena činnost 19. 2. 1921, Mariánské Hory – zahájena činnost 3. 4. 1921, Zábřeh nad Odrou – zahájena činnost v roce 1921, Přívoz – zahájena činnost 4. 5. 1922, Nová Ves – zahájena činnost v roce 1922, Hulváky – zahájena činnost v roce 1923. V roce 1924 vypracován Organizační řád městských knihoven v obvodu sjednocené obce Moravské Ostravy, který stanovil status jednotlivých knihoven a jejich vzájemné postavení. Událostí, která knihovnu působící v industriálním městě se složitými národnostními a vzdělanostními podmínkami jejich obyvatel zařadila mezi významné knihovny v republice, se stal Sjezd československých knihovníků 8.–9. 6. 1924. Sjezd osvětových pracovníků a obecních knihovníků župy moravsko-slezské 9.- 10. 10. 1926 v Ostravě se spoluúčastí knihovny dokládá význam knihovny i mimo město.
Řešení nedostatku prostor pro rozšiřující se ústřední knihovnu přinesla plánovaná výstavba městské spořitelny v centru města, jejíž zástupci již při zpracování architektonického návrhu budovy počítali s umístěním knihovny v křídle novostavby. Slavnostní otevření knihovny proběhlo 9. února 1930, zahajovací řeč pronesl Vojtěch Martínek. Knihovna disponovala v přízemí vstupním prostorem s šatnou pro návštěvníky, také prostornou vzdušnou a světlou půjčovnou, skladištěm. V prvním poschodí byla umístěna rozlehlá studovna s příruční knihovnou a čítárna, od roku 1937 rovněž samostatné oddělení pro mládež. Činnost knihovny byla medializována v denním tisku, odborných periodikách i rozhlase. Po odchodu Bohuslava Šídy z postu vedoucího knihovníka Ústřední knihovny obce Moravská Ostrava jmenoval starosta Moravské Ostravy Josef Chalupník na návrh předsedy Ústřední knihovní rady Rudolfa Tlapáka novým vedoucím knihovníkem Josefa Hrbáče.
Zdroj: Wikipedia KMO
